Phelan Ardaelid
Soupeř zahnaný do kouta nemá co ztratit.
Rasa: vlkodlak
Hodnost: Omega
Věk: 27 let
Náboženství: Naturalismus
Povolání: zatím žádné
Bydliště: Dům Leonarda a Phelana
Hotovost
5 zlatých
Body štěstí
250
Výcvik
Výcvik A (4/4)
Výcvik B (5/5)
Výcvik C (5/5)
Zvláštní schopnosti
Žádné
Herní výhoda
Žádná
Inventář (10/10)
- Čutora
- Celta
- Lucerna
- Nůž
- Izolační řetěz
- Kapesní stopař(2/2)
- jednoruční meč
- Vrhací nůž
- Lektvar tekutého chtíče
Doprava (0/1)
Zvířecí společník (0/2)
Popis
Phelan rozhodně není bytostí chatrného zevnějšku, ba naopak. Je velice silný, což demonstrují jeho svaly a nadprůměrně vysoká postava. Hlavu má pokrytou středně dlouhými tmavě hnědými až černými vlasy, stejnou měrou mu tvář lemují i vousy, které mají ovšem do plnovousu daleko, neboť je udržuje v určitých mezích a do společnosti chodí většinou řádně upraven. Oči má šedé jako vlčí srst. Není to typ člověka, lépe řečeno vlkodlaka, co by sledoval módní trendy, avšak většina jeho garderoby se skládá z oblečení v kombinaci tmavě modré a šedé barvy. Při běžných příležitostech, práci v lese či na lovu je ale navyklý na kombinaci světle hnědého úboru v kombinaci s hnědými kalhotami.
Jizvy pod lopatkami, byly způsobeny drápy ostatních vlkodlaků.
Jizvy pod lopatkami, byly způsobeny drápy ostatních vlkodlaků.
Zvláštnosti
Vzhledem k tomu, jak blízká je vlkodlakům příroda není překvapením, že Phelan cítí obrovský respekt ke všem přírodním živlům a stejně tak zvířatům. Hodně se v tomto podobá elfí rase, kterou chová ve velké úctě a pokud by musel, zřejmě by pro záchranu elfského života obětoval ten svůj. Co ho naopak umí rozzuřit ze vteřiny na vteřinu je neúcta ke kořisti, nebo přírodě samotné. Není divu, že je Naturalistou.
Charakter
Existují více a méně choleričtí vlkodlaci. Určitě bychom našli i pár zástupců vlkodlačích flegmatiků. U Phelana se ovšem o něčem takovém rozhodně mluvit nedá. Není to o tom, že by byl prvoplánově chlap, který vyvolává potyčky, vlastně je po většinu času fajn. Jen se na světě vyskytuje celá řada věci, osob a situací, se kterými, když se dostane do kontaktu, okamžitě ztrácí nervy a bez včasné hodně efektivní promluvy do duše, nebo solidní argumentace z úst někoho jemu blízkého se může stát, že bouchne a nikdo v okolí si v tu chvíli nemůže být jistý svým fyzickým ani psychickým zdravím. Jeho výbuchy jsou totiž specifické v tom, že se nemusí nutně okamžitě ozvat jeho takzvaná vnitřní bestie, může se rovněž stát, že ze sebe vypustí v podobě slov proud nenávisti, upřímnosti, bolesti a podobných emocí. V horších případech kombinaci výše zmíněného.
Čím je tohle všechno způsobeno? Být omegou není nic snadného a všichni to víme. Phelanovy nepříjemné zkušenosti spojené s touto pozicí ve smečce jsou mu často připomínány, mají konkrétní podobu několika hlubokých ran na zádech. Ačkoliv poranění jsou dávno zahojená, náhoda tomu chtěla, aby tam zůstala sada jizev a jednou za čas mu připomněla, jak tvrdé rány umí život rozdávat.
Pro Phelana je typický naturalismus, který vyznává. Koneckonců, u vlkodlaka není neobvyklé, že má k přírodě kladný vztah, že má respekt ke kořisti, kterou uloví a že se mezi ostatními šelmami cítí jako doma. U tohoto jedince jsou všechny tyto prvky o to víc rozvinuté, jak byl vždy nucen snášet příkoří ze strany starších členů smečky. Lesy pro něj nebyly alternativou k domovu, spíše domov pro něj byl alternativou k lesům.
Čím je tohle všechno způsobeno? Být omegou není nic snadného a všichni to víme. Phelanovy nepříjemné zkušenosti spojené s touto pozicí ve smečce jsou mu často připomínány, mají konkrétní podobu několika hlubokých ran na zádech. Ačkoliv poranění jsou dávno zahojená, náhoda tomu chtěla, aby tam zůstala sada jizev a jednou za čas mu připomněla, jak tvrdé rány umí život rozdávat.
Pro Phelana je typický naturalismus, který vyznává. Koneckonců, u vlkodlaka není neobvyklé, že má k přírodě kladný vztah, že má respekt ke kořisti, kterou uloví a že se mezi ostatními šelmami cítí jako doma. U tohoto jedince jsou všechny tyto prvky o to víc rozvinuté, jak byl vždy nucen snášet příkoří ze strany starších členů smečky. Lesy pro něj nebyly alternativou k domovu, spíše domov pro něj byl alternativou k lesům.
Minulost
Horgaldar, místo, které pro Phelana odjakživa představovalo jistým způsobem domov. Zde byl vychován Edriggem Ardaelidem a jeho ženou Muthranií. Rodiče k němu byli už od raného dětství upřímní a připravovali ho na dobu, kdy se stane součástí smečky. Ač Phelan neměl sourozence, většinou ho pocit samoty netrápil, bych schopen se zabavit jak při častých výletech do lesů v okolí vesnice a případné práci, kdy byl otci k užitku, tak studiem knih o přírodě, zvířatech a elfech. Poslední jmenované ho fascinovalo ze všeho nejvíc. Ještě před nástupem puberty byl rozhodnutý. Vlkodlak nevlkodlak, příroda pro něj bude vždy představovat nejvyšší autoritu.
Kolem patnáctého roku věku se spousta věcí v jeho životě změnila. Nešlo o změny v jeho nitru, chování a podobně. Mluvíme tu o změnách v jeho bezprostředním okolí. Rodiče se stávaly uzavřenějšími, tajemnějšími. Nebyli už tak sdílní, jako dříve. Na všechny otázky týkající se této podivné změny odpovídali vesměs negativně, což mladému vlkodlakovi na klidu nepřidávalo a na důvěře k nim už vůbec ne. Nakonec se ukázalo, v čem tkví celý problém. Edriggo i Muthrania byli velmi dlouho vydírání neznámými představiteli rituálních čarodějů a čarodějek. Z donucení intrikovali proti královskému dvoru a jak se Phelan těsně před dovršením dospělosti dozvěděl, byli za to, ač neprávem, popraveni.
Kolem patnáctého roku věku se spousta věcí v jeho životě změnila. Nešlo o změny v jeho nitru, chování a podobně. Mluvíme tu o změnách v jeho bezprostředním okolí. Rodiče se stávaly uzavřenějšími, tajemnějšími. Nebyli už tak sdílní, jako dříve. Na všechny otázky týkající se této podivné změny odpovídali vesměs negativně, což mladému vlkodlakovi na klidu nepřidávalo a na důvěře k nim už vůbec ne. Nakonec se ukázalo, v čem tkví celý problém. Edriggo i Muthrania byli velmi dlouho vydírání neznámými představiteli rituálních čarodějů a čarodějek. Z donucení intrikovali proti královskému dvoru a jak se Phelan těsně před dovršením dospělosti dozvěděl, byli za to, ač neprávem, popraveni.
Tato událost v něm rozdmýchala nebezpečnou směs žalu, nenávisti, bezmoci a touhy po pomstě. Jenže komu se vlastně pomstít. Královský dvůr jednal podle určených pravidel. Podle informací, jež mu byly předány po velmi komplikovaném přijetí do smečky rodiče na celou hru přistoupili, aby ochránili život svého jediného syna. Takže ke koktejlu emocí přibyl ještě pocit viny. A rozhodnutí zjistit, kdo z rituálních mágů byl natolik troufalý, aby šel lidem po krku a zneužil k tomu jeho nejbližší.
Ve smečce samozřejmě nemohl očekávat žádné zvláštní zacházení, mírně řečeno platil za vyvrhele, se kterým chce mít málokdo společného. Všechno zlé je pro něco dobré a Phelan si z každé rvačky, z každé porážky odnáší poznatky, ponaučení. Je jen otázkou času, kdy se vítr obrátí.