Victor Alex Crime
Nejsmutnější existence je ta, která nemá důvod.
Rasa: upír
Věk: 24 let (věk přeměny - 22 let)
Náboženství: Ateismus
Povolání: /
Bydliště: /
Hotovost
15 zlatých
Body štěstí
110
Výcvik
Výcvik A (0/5)
Zvláštní schopnosti
Žádné
Herní výhoda
Žádná
Inventář (9/10)
Čutora
Celta
Lucerna
Nůž
Křesadlo
Jednoruční meč
Dýka
Zlatý medailonek od rodičů
Klíč od panství Artenova otce
Doprava (0/1)
Zvířecí doprovod (0/2)
Charakter
Dříve veselý chlapec, s hlavou plnou ideálů a důvěry, smějící se všemu z plných plic. Býval pro každou lumpárnu, přestože se postaral o jakéhokoliv zraněného ptáčka či jiné zvíře. Býval hodný a milý, záležel mu na přátelích a na jeho rodině.
A dnes? Dnes by se dal nazvat spíše uzavřeným, tichým mužem, možná i bez srdce. Kamenou tvář neprohřál úsměv již léta a v očích se odráží pouze tupá lhostejnost a chlad. Soucit u něj nenajdete, o ten již dávno přišel. To byla cena za pomoc příteli, ač pro něj vysoká nebyla, zaplatil by ji znovu, kdyby necítil mírnou pachuť zrady.
Arten...to jméno v něm dokáže probudit vztek a zklamání. Jediné emoce, které dává veřejně najevo. Jenže to co nikdo nevidí, je, že jsou podkresleny barvou stesku, lítosti a přátelské náklonnosti, kterou k němu dřív měl.
Býval věřící. Celá jeho rodina i okolí věřili v Quentiho, ale po jistých událostech došel k názoru, že bohové nejsou a jestli jo, tak na něj serou, tak se svého boha zbavil.
Kde si v srdci cítí touhu, najít někoho kdo pro něj bude zase důležitý, jako jeho rodina, přítel...aby se zase mohl od srdce smát, a až by přišel čas, stoupnout si na slunce, a dobrat se tak k věčnému odpočinku.
Minulost
Victor byl z rodin, která sloužila na hradě. Jeho otec byl podkoní a matka obyčejná komorná. Buď býval s otcem ve stájích a přebíral od něj řemeslo, nebo celé dny běhával po venku s svým nejlepším přítelem Artenem a psem, fenkou lajky jménem Chio.
Victor byl úplným opakem Artena. Nechodil za ženami, nepil alkohol. Byl vzorné dítě svých rodičů, milý, přátelský...přesto nikdy svého přítele nezavrhl. Jako jediný znal jeho lepší stránku, tu milou, přívětivou. Viděl v něm dítě, které toužilo po pozornosti a lásce svého otce. Chtěl uznání, ale ani jedno neměl.
Proto, když se objevila snoubenka jeho bratra, nepřekvapilo ho, když se do ní Arten zamiloval. Jako správný přítel věděl o všem, ale nikdy ani necekl. Už tak mu přišlo, že život byl k Artenovi dost nespravedlivý, když i dívka, jež miloval, a jež milovala jeho, patřila jeho bratrovi. Byla to ironie, že služebná, která jejich vztah odhalila, byla jeho matka.
Později když k němu Arten přišel s žádostí o pomoc, aby mohl unést Eleanor ze svatby, tak souhlasil. Ale zvrtlo se to, a když Arten utekl, v podstatě nechal Victora v těch sračkách, aby se v tom vyráchal, šel veškerý jeho život do stejných sraček.
Na rozdíl od něj, Arten byl pořád syn jeho pána, ale pro něj to neplatilo. Nevyhnali ho, ale nechali jej jako oběť upírům svázaného uprostřed náměstí v den lovu.
Tolik se tehdy snažil uvolnit pouta, křičel a prosil. Nikdo mu nepomohl, procházeli kolem něj a hleděli na něj z poza oken...jako by to nebyl onen kluk, který všem pomáhal, který byl na všechny hodný a milý. Ani jeho rodiče se na nic nezmohli. On přece nechtěl, aby tam někdo nakráčel a otevřeně se vzepřel svému pánovi, když by ho rozvázal. Stačilo dovést kněze, nebo svěcenou vodu, která by upíry držela dál, nebo nenápadně naříznout provazy...ale nic takového se nestalo a když přišla noc, byl on první oběť.