Scathach Valtieri

Vše bude v pořádku.

Rasa: rituální mág
Věk: 17 let
Náboženství: Ateismus
Povolání: zatím žádné
Bydliště: zatím žádné
Druh: Elementární

Hotovost
15 zlatých
Body štěstí
110

Výcvik
Výcvik magie ohně (0/8)

Zvláštní schopnosti
žádné

Herní výhoda
žádná

Inventář (7/10)
- Čutora
- Celta
- Lucerna
- Nůž
- Křesadlo
- Sada vrhacích nožů
- Hojivá mast

Doprava (0/1)

Zvířecí doprovod (0/2)

Zvláštnosti

Slepota na levé oko, jizva přes většinu levé strany obličeje táhnoucí se od čela po bradu,

Charakter

Scat působí na první pohled jako zmatený člověk, což ostatně není jen dojem, ale krutá realita. Kvůli své výchově nikdy nepoznala svět venku, neví jak svět funguje. Jediné co zná jsou upíři, vlkodlaci a hrubá teorie toho, proč je dobré se nechat proměnit, čemuž sama však nevěří. Ne po tom, co jí provedla matka. Při jednání s lidmi je mnohdy nešikovná, nejistá, ale nemá z nich přímo strach, jedná pouze obezřetně. Tak nějak chápe, že oni nemohou za to, co se jí dělo. Veškerou nenávist a zlobu upírá ke své matce. Horší je, když se setká s upíry a vlkodlaky, ze kterých má strach. Tento rozpor a dvojí učení v rodině částečně zavinilo její utrpení, a tak je jen přirozené, že má z nich strach. Kdyby však musela odpovědět na otázku, ke které rase z těch dvou má blíž, odpověděla by v tu chvíli vlkodlak, a to jen díky jejímu otci, který jí přinášel alespoň trochu světla do života. A také ji velice fascinovala, a stále fascinuje, schopnost měnit podobu na vlčí. Vzhledem k tomu, že její vzpomínky jsou stále čerstvé a bolestivé, tak se mnohdy stává, cítí-li se zahnaná do kouta, že volí taktiku "nejlepší obrana je útok," přesně jako divé zvíře, kdy neváhá použít jeden ze svých nožů, se kterými sice neumí zacházet a je tedy spíše nebezpečná sama sobě, než komukoliv jinému, ale dodává jí to jistý pocit bezpečí. A ačkoliv neprožila svůj život příliš šťastně a má sklony k pesimismu, snaží se pokračovat a žít, přesně jak jí to učil otec. Jelikož možná teď není nic v pořadu, všechno se hroutí, ale jednou se to zlepší. Jednou to bude v pořádku, stejně tak i ona. A touto větou ona žije. Stejně tak dát šanci ostatním, za předpokladu, že si získají její důvěru a tak cestu k jejímu svým způsobem milému srdci, které jen tak neotevře.

Minulost

Zrozena z prachu, chlupů a bolesti. Tak by dívka nejspíše popsala sebe, kdyby na to přišla řeč. Matka rituální čarodějka, otec vlkodlak, což zjistila ve svých dvanácti. Rodina Valtieri patří k prastarým rodům, které své potomky dávají upírům. Podle této teorie byla i dívka vychována, ovšem s dodatkem, že před svým proměněním dá život alespoň jednomu dítěti, stejně jako udělala její mat... Matka ne, teta, jelikož bylo výhodné mít rituálku v rodině, ale matka její matky, matka matky její matky, matka matky... A tak dále se proměnily. Přestože se matka Scat snažila prosadit svoji upíří ideologii, stále tu byl její vlkodlačí manžel, který tiše odporoval a vyvracel ji. Stalo se tedy, že dívka nevěděla, co si má myslet, ale poslušně neprozradila svého otce. Tato dvojí výuka se provalila v den, kdy dívka oslavila své dvanácté narozeniny, kdy byli přistiženi při koukání na měsíček a řešení neupířích záležitostí. Vlkodlak měl být chycen a popraven, což se nestalo, jelikož se mu povedlo utéct.Nastala doba, kdy začala být rodinná ideologie protlačována mnohem více a násilněji, aby vytlačila všechny ty nesmysly, které dívka nastřádala v hlavě za poslední roky. Také se začalo spěchat na nalezení vhodného partnera pro Scathach, kterému byla věnována v den svých čtrnáctých narozenin za jediným účelem - počít potomka, aby mohla být proměněna co nejdříve. Tyto snahy, převážně nedobrovolné, trvaly několik měsíců, než naštvaná, zklamaná, zhrzená matka přidala olej do ohně. Začala předpokládat, že je dívka neplodná, a tedy zbytečná pro rod. Nechala ji uvrhnout do žaláře a začala na ní dělat pokusy. Zpočátku se snažila zjistit, proč dítě mít nemůže, nakonec se to však přeneslo do týrání, kdy si na ní akorát vybíjela zlost, kvůli čemuž má na sobě mnoho jizev z nichž největší se táhne přes oslepené levé oko. Záchrana přišla v podobě otce, který ji z tohoto pekla vysvobodil, ošetřil rány a vzal si ji k sobě. Trvalo dlouho, než se její psychika alespoň trochu zlepšila a byla schopná hledět na svět jinak, než s odporem, přílišným strachem. Ani tato chvíle netrvala navždy, neboť na ně matka uspořádala hon. Vlkodlak svou dceru zachránil a poslední, co jí věnoval je sada nožů a léčivá mast, kterou u sebe nosí, kdyby bylo nejvíce potřeba.