Saraia

Je lepší vysát falešníka než dobráka, problém je, že lidé tě budou stejně nenávidět.

Rasa: upír
Věk: 17 let
Náboženství: Ateismus
Povolání: žádné
Bydliště: žádné

Hotovost
15 zlatých

Body štěstí
220

Výcvik
Výcvik A (1/5)

Zvláštní schopnosti
žádné

Herní výhoda
Žádná

Inventář (7/10)
Čutora
Celta
Lucerna
Nůž
Křesadlo
Stříbrná dýka (Po zesnulé kamarádce)
Dýka z vlkodlačího drápu (Z prvního zabitého dlaka)

Doprava (0/1)

Zvířecí doprovod (0/2)

Popis

Dívčina střední postavy na první pohled je velice nenápadná.

Zvláštnosti

Chová velkou nenávist k vlkodlakům. Má jizvu na tváři.

Charakter

Saraia se nedá popsat pár větami. Její povaha se různí v různých situacích. V celku je Saraia milá a vstřícná dívčina, za své přátele by vyšla na slunce bez ochranného krému. Avšak získat přátele pro ni není zrovna lehké, ne že by přátele nechtěla jen je pro ni těžké je nevystrašit. Saraia má totiž menší problém s chováním. Nechová se sice jako polodivoký upír, ale má problém být zdvořilá. Neumí, tedy spíše nechce, nikomu vykat. Přijde jí to zvláštní a podivné, ale abychom ji jen nechválili... Má i temnou stránku, díky tomu že je upírkou miluje krev a je ochotna pro ni udělat skoro vše. Je však možné jí zastavit, avšak to dokáže ji v tu chvíli zastavit jen upír. Mívá problémy s agresivitou, tedy pokud se hodně naštve je dost možné, že z boje nevyváznete bez zranění. Je tedy lepší se omluvit, či ještě lépe nenaštvat ji. Saraia je soupeřivá, ale záleží na její náladě, při dobré náladě nemá potřebu vyhrát, je-li však ve chmurné náladě, je lepší ji ani nepotkat.

Minulost

Jistě se každý chtěl podívat do Famyoku. Nebo snad ne? Dobrá tak tedy ne. V tom případě jsem divná. Jsem divná nejen proto, jsem divná i kvůli tomu, že jsem se nechala dobrovolně pokousat upírem. Ale začněme od začátku...

V patnácti letech jsem se spolčila s novou dívkou, která se přistěhovala k nám do vesničky. Byla to úžasná holka, ale měla zvláštní sen: chtěla se podívat do Famyoku. Z počátku jsem nechápala proč, ba dokonce ani dnes to nechápu, jenže ona byla tak skvělá, že jsem s ní do Famyoku šla. To víte, byla to skvělá manipulátorka, vždy prosadila to, co chtěla, jenže já ji měla bezmezně ráda. Jednou jsem tedy kývla.. kývla jsem na osudovou chybu. Nevím jak nás dostala přes hranice bez povšimnutí strážných, ale dokázala to! Stráže si nás nevšimli, a my jsme se octly v té tajemné zemi. Procházely jsme lesy, bažiny, prošly jme snad celý Famyok. A poté se stalo to, co se stát muselo. Zjevil se nám vlkodlak, běsnící, hladový a rozzuřený vlkodlak. Vrhl se k mé kamarádce, začal ji trhat a požírat, aby zaplnil svůj žaludek. Bylo mi na zvracení, bylo mi do pláče, bylo mi hrozně zle. Věděla jsem, že musím utéct jenže mé nohy se odmítaly hnout, stála jsem tam tedy čekajíc na svou krutou smrt. Jenže... ta nepřišla, místo ní se tam zjevil upír, upír který mi zachránil život. Bylo, bylo to zvláštní, upíři jsou všude líčeni jako zlá stvoření a on mi jeden zachránil život. Ten den jsem se zapřísáhala, že vyhubím každého vlkodlaka, který se mi náhodou připlete do cesty. Problém byl, že jako člověk moc síly nemám, a tak jsem se obrátila k upírovi a požádala jej, aby ze mne udělal upírku.