Oenel

„Proč běhat nebo jezdit na koni, když můžeš jen hulit a létat?“

Rasa: elf
Druh: potulný elf
Věk: ¨121 let
Náboženství: Naturalismus
Povolání: zatím žádné
Bydliště: zatím žádné

Hotovost
165
Body štěstí
300

Výcvik
Léčitel A (0/5)

Zvláštní schopnosti
žádné

Herní výhoda
žádná

Inventář (8/10)
- Čutora
- Celta
- Lucerna
- Nůž
- Křesadlo
- Luk + šípy
- Dýmka
- Vak s mnoha druhy sušených rostlin a hub

Doprava (0/1)

Zvířecí doprovod (0/2)

Popis

Oenel je středně vysoké a hubenější postavy s průměrným osvalením. Co se týče vlasů, jsou středně dlouhé, tmavě hnědé a mírně zvlněné. Sem tam vlasy zdobí nějaký ten zelený korálek. Neopomeneme ani vousy, o nějž elf dokonale pečuje - tedy myšlena pouze jejich délka. Občas se totiž ve vousech (i vlasech) objeví nějaké to smetí, hlavně tedy kousky sušeného listí neznámého druhu. Tyto kousíčky však dokážou jeho vlasy dokonale provonět. Co ale dokáže na první pohled upoutat, jsou jeho krásné oči - výrazně zelené, až smaragdové.
Celkově ona tvář - jako má většina elfů - je hezká, akorát tyto dokonalé rysy nejdou u Oenela tak dobře poznat. Vlasy jsou většinou neučesané a vousy toho také dost zakrývají. Často nosí i kapuci, která dokáže zakrýt typicky špičaté uši. Může se tak stát, že si Oenela spletete s obyčejným člověkem.
Oblékání není tak výrazné, důležité je akorát na něm to, že je výborné snad za každého počasí. Rozmezí v barvách oblečení je zelená a černá. (viz obrázek)

Zvláštnosti

Zjizvené prsty (práce s nožem a rostlinami se holt občas zvrtne)

Charakter

Oenel je naprostý pohodář, nic jej netrápí, nic jej nerozruší. Takto by jeho popis snad i naprosto stačil, ale lepší bude se do jeho charakteru ponořit hlouběji.

Elfové jsou známí svou tajemností. Oenel... no... ten neskrývá tajemství žádná. Kdybyste se s ním poprvé setkali (vlastně i po několikáté, ono je to úplně jedno), je schopný vám povyprávět cokoliv. Ať už jde o něj, nebo o někoho jiného anebo dokonce i o vás. Je známý svou upřímností, nikdy nezalže a nemá problém říct nahlas to, co si doopravdy myslí. Je schopný si pokecat naprosto s kýmkoliv, s kým zkříží svou cestu. Nevadí mu přítomnost jakékoliv rasy. Zajímavé je na něm to, že s každým jedná tak, jako kdyby to byl jeho dlouhodobý přítel.

S kamarádstvím tedy problém opravdu nemá. Horší je to pak z té druhé strany, jestli Oenela přijme takového, jaký je. Na jednu stranu je fajn, že se dokáže přizpůsobit a skamarádit se, ale na druhou stranu... je někdy až moc vlezlý a motá se tam, kde by vůbec neměl. Toto chování má za vinu z jisté části jeho dýmka a hlavně její obsah.
Dostáváme se tak jeho hlavní vlastností. A tou je hulení či kouření. Je to jeho oblíbená činnost, která jej doprovází skoro celý život. Dýmka je jeho nejlepší přítel, kterého by se nikdy nevzdal. Nosí ji stále při sobě. On je s touto činnosti naprosto spokojený. Rostliny či houby, které si sám dokáže připravit, jej uvádí do takové naprosté pohody, že je schopen nedělat nic jiného, než hulit, hulit a hulit. Je to jeho každodenní činnost a dokonce je schopen se s ostatními podělit. Pro něj je to jedna z nejlepších cest k přátelství. Pokaždé, když se s někým setká, nabídne dýmku, aby si sosnul. Proč by ne? Když se cítí kvůli tomu spokojeně on, tak proč by nemohli i ostatní? Má moc rád přátelské vztahy a mír, nemá rád rozepře. Dokáže to řešit tedy takovým způsobem. Rád se toulá po světě a poznává nové tváře. Co však opravdu nemá rád, jsou lovy. A ačkoliv s sebou nosí lovecký luk, neumí s ním. Nikdy s ním neuměl. Jeho ruce byly šikovné akorát na přípravu rostlin a ne na napínání tětivy. Pro něj je vždycky lepší si sednout někde do hospody, kde se bezpečně nají a nebo si sednout kamsi do trávy a pořádně se zhulit.
V závěru je to docela podivný, ale za to kamarádský maník, co se rád toulá po světě a dýmí své okolí velice voňavými rostlinkami. Chtěli byste se trochu odreagovat? Oenel je pro to výborný společník.

Minulost

Oenelova minulost nebyla nikdy zlá, nikdy krutá. Byla prostě... obyčejná. Nenajdete v ní žádnou krev, žádné bitky a žádné neřesti. Pokud jste u něj něco takového hledali, bude vás to docela nudit.

Když byl ještě malé elfátko, žil se svými rodiči v nádherném lese, v němž rostly krásné, barevné a voňavé rostliny. Jejich vesnice tím byla velice známá a živili se prodejem rostlin nebo jedlé zeleniny. Oenel svým rodičům hodně pomáhal. Rostliny měl rád a naučil se díky tomu rozeznat hodně druhů. Matka jej dokonce naučila léčit i malé rány za pomocí léčivých květin. Své dětství měl krásné, dokud mladý Oenel nevyrostl do nezbedného puberťáka.

Prodávání květin a zeleniny jej už moc nebavilo. Začal se více zajímat o trochu jinou činnost. Měl dědečka, který... byl tak trochu divný. Pořád se smál, jeho účes byl samý postavený vlas. Vypadal docela šíleně, jako kdyby snad bral nějaké drogy. Oenela docela zajímalo, co celou dobu dělal ve své chatce. Občas, když proházel okolo jeho obydlí, cítil zvláštní vůně, jako kdyby tam snad sušil květiny. Proč by to ale někdo dělal? Na co? Nikdy neměl odvahu se dědečka zeptat, co doma vlastně dělá, že mu to tam tak voní. Až do teď. Odvahu konečně sebral a začal se s ním více bavit. Prodejce už dávno nedělal. Nenaplňovalo jej to a chtěl dělat něco jiného. A činnost jeho dědy jej zajímala mnohem víc.

Oenelův děd zprvu nechtěl své vnouče do něčeho takového zatáhnout. Nedalo mu to však a pozval jej k sobě domů, kde mu ukázal různé druhy rostlin, které mladý elf ještě neznal. A to znal opravdu hodně květin. Ukázal mu, jak své podivné rostliny připravuje a pak mu ukázal věc, která Oenela změnila už napořád. Byla to dýmka. Stačilo mu pár dnů vykuřování z dýmky a už se na tom stal závislým. Začínal být skoro stejný jako jeho děd, až na to, že se tak šíleně nesmál. Byl jen přátelštější. Nebyl to takový samotář jako jeho dědeček. Jeho rodiče to sice trápilo a snažili se jej přemluvit, ale... Oenel byl už dospělý samostatný muž, co se dokázal o sebe postarat a víc do jeho života už zasahovat nemohli.

Uběhlo několik desítek let, kdy už Oenela přestalo bavit být pořád na jednom místě. Měl chuť cestovat, seznámit se s novými tvářemi a také najít a poznat nové rostliny, s kterýma by mohl experimentovat. Opustil tak svého děda i své rodiče. Opustil svou malou vesnici. Rozešel se vstříc novým zážitkům a od té doby se sám toulá světem. Kdo ví, kam jej jeho nohy a dýmka všude možně zavede.

Zajímavosti

- Vyzná se v rostlinách. Jsou prostě jeho hobby, hlavně, když jsou zapálené v dýmce. To je teprve slast!

- Nebojí se použít jakýkoliv druh drogy, miluje experimentování, což opravdu může být nebezpečné. Oenela to však jen tak nezastaví! Vyzkoušet se musí všechno, no ne?

- I když s sebou neustále nosí luk a šípy, neumí s ním střílet. Dalo by se říct, že jej má spíše jen pro parádu.
- Působí sice jako naprostý zkouřenec, co nic neumí (tedy to vlastně i tak trochu pravda je), ale kupodivu dokáže vyléčit i rány
- jak bylo zmíněno výše, v rostlinách se vyzná, dokonce i v této léčitelské sféře.