Diandra Dinica

Nesuď knihu dle obalu.

Rasa: člověk
Věk: 21 let
Náboženství: Nevěřící
Povolání: zatím žádné
Bydliště: zatím žádné 

Hotovost
15 zlatých
Body štěstí
170 
 


Výcvik 

Zvláštní schopnosti
Žádné  

Herní výhoda
Žádná  


Inventář (9/10)
Čutora
Celta
Lucerna
Nůž
Křesadlo
Cestovní brašna
Nůž
Malý záložní nožík v oblečení
Přívěsek ve tvaru srpku měsíce 

Doprava (0/1)  

Zvířecí doprovod (0/2) 


Popis

Tato slečna je drobnější (165 cm) štíhlé postavy. Co se ženských tvarů týče, příroda jí nadělila tak akorát. Co lidi většinou zaujme je její perleťově bledá pleť, stříbrobílé vlasy sahající jí až do pasu které většinou nosí rozpuštěné, jen občas v nich najdete nějaký copánek. Její jemně obloukovité obočí i dlouhé řasy mají stejnou barvu jako vlasy. Co obličeji však dominuje jsou velké tmavě fialové oči. Ty pak rozděluje menší nos - trochu pršáček a pod ním následují menší ale plná ústa. Oděna bývá většinou do jednoduché lněné košile a delší hnědé sukně. Přes toto jednoduché oblečení má většinou bavlněný plášť s kapucí hnědé barvy. Boty většinou neřeší takže ji většinou můžete potkat bosou. Ovšem i přesto, že má oděv takto prostý udržuje jej i sebe v čistotě. Nějaké ozdoby by jste na ní ale hledali těžko.

Zvláštnosti

Udržuje si odstup od lidí, po tom čím si prošla i když je neodsuzuje. Ovšem pokud se ocitne ve skupince více jak tří lidí, znejistí. Čím větší je takový dav, tím víc se z něj snaží dostat. Co dále nemá ráda jsou masařky, no kdo je rád má že. Ráda poslouchá příběhy ovšem málokdy najde někoho kdo by jí je vyprávěl. Ovšem posluchač je velmi dobrý. Také ji najdete spíše někde v přírodě, kterou má hodně ráda, ale sama by se naturalistou nikdy nenazvala. Pokud se náhodou déle zdržuje v blízkosti lidé, tak je spíše sleduje z bezpečné vzdálenosti.  Albínka.

Charakter

Většina dívek jejího věku už se vdala, některé mají dokonce už i potomky a poslušně plní role manželek a matek. Tato dívenka má však svobodnějšího ducha a nenechá se svázat k tomu co jí káže společnost pokud se to nezdá správné jí samotné. Možná i proto nedodržuje všechny zákony a zákazy pokud se jí zdají zbytečné či nesmyslné. Někomu by mohla snad přijít i divoká, ale není tomu tak docela.Vystupuje totiž většinou klidně, leč umí být i hravá. I když je díky své minulosti často nedůvěřivá, když už si její důvěru získáte tak získáte přítele, který se za Vás postaví když to bude potřeba. I přes svou nedůvěřivost je to slečna zvídavá a její zvědavost už nejednou předčila její strach. Na to jak umí být svéhlavá nikdy nikomu nevnucuje své názory a většinou si vyslechne názory ostatních a pokud předloží pádné argumenty tak je uzná. Dokáže se celkem rychle naštvat, ale stejně rychle i zchladnout. Ovšem to, že se přestane rozčilovat, neznamená, že zapomene. Ráda mluví na rovinu a nemá ráda lháře. Inu a víc se o ní dozvíte nejspíše až setkání s ní. 

Minulost

Narodila se v malé vesnici, kde jste se pomalu ani nemohli vysmrkat aby o tom nevěděli všichni, tudíž narození albínské holčičky se rozkřiklo rychleji než by jste vyslovili popel. A to i přesto že se narodila v noci při úplňku díky kterému získala i své jméno. Žel její matka, která byla bylinkářkou při porodu zemřela a tak zůstala bez sourozenců pouze s otcem který se zabýval prodejem látek. Po vesnici se tedy šuškalo, že dítě jistě může za smrt své matky a podobné nesmysly, jak už to bývá. Ovšem nemělo to prostě přejít jako většina povídaček. 

I když vyrostla už do věku kdy začala chodit do učení, a bylo jasné, že až na její zbarvení je to zdravá holčička bez nějakých magických schopností, začali si ji pro změnu dobírat učedníci u bylinkářky kde se učila aby tak uctila památku matky. Bylo jí z toho smutno, hlavně ze začátku, ovšem vzhledem k tomu, že řeči o tom jak je jiná se šířili celým jejím životem, poznala, že ač né všichni někteří lidé takový jsou. A čím byla starší tím více se lidem vyhýbala. I když v učení špatná nebyla, i dobrá znalost bylinkářství jako by její podivnost jen prohlubovali. Stejně jako to, že se od otce učila psát a číst. Snad cokoli co se naučila jí na pověsti ještě přidalo. 

Když jí bylo šestnáct let, zemřel za záhadných okolností i její otec, který jí vždy vyprávěl příběhy z cest - někdy i o stvořeních které podle místních drben žijí jen v pohádkách. A tak Dia zůstala sama ve vesnici kde se na ni dívali skrz prsty. Dlouho tam však nesetrvala. Prodala chalupu místní vesnici a majetek co ještě zůstal a vydala se na cesty. Teď už ji tu nic nedrželo. Jediné co si sebou vzala byl stříbrný přívěšek srpku měsíce, nějaké oblečení, zásoby a cestovní plášť po otci který jí pomáhá v tom aby na ni lidé nezírali sotva někam vejde.


CZ/SK textové RP Famyok 2017
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky