Diaboli Fahhar
Ti, co tančí, jsou považováni za šílené těmi, kdo neslyší hudbu.
Rasa: člověk
Věk: 27 let
Náboženství: Ateismus
Povolání: Vůdce podsvětí
Bydliště: zatím žádné
Hotovost
15 zlatých
Body štěstí
110
Výcvik
Zvláštní schopnosti
Temná dohoda = Diaboli je schopný splnit téměř jakákoli přání, která dotyčný bude chtít. Sám Diaboli však není schopen uzavřít dohody bez druhé strany, která vždy musí souhlasit. Na druhou stranu, ten, komu se přání vyplní, získá i prokletí. Čím větší přání je, tím i silnější prokletí danou osobu postihne. Pokud chce někdo od smlouvy odstoupit, musí opět požádat vládce podsvětí. A je přirozené, že zrušení dohody nebude zadarmo. "
Herní výhoda
Žádná
Inventář (10/10)
Čutora
Celta
Lucerna
Nůž
Křesadlo
Vycházková hůl se skrytou čepelí
Vrhací nože
Granulovy perly
Falešné lístky
Amulet svobodné mysli
Doprava (0/1)
Zvířecí doprovod (0/2)
Charakter
Světlo se teční, temnota tancuje. Číše šílenství přetéká a přebytečné kapky se vsakují do morality lidí. Půlnoc. Půlnoc tak mokrá, že by se dala krájet. Co je vlastně zlo? Upír? Vlkodlak? Čarodějnice? Všichni, co stojí proti králi a touží po moci? Ne. Krok mimo takt, mimo tanec. Hudba neskončila, hraje dál, jen... nikdo neumí kroky. Postavy se motají v kruhu a narážejí do sebe, ať už jsou si blízké či nikoliv. Já... já ty kroky umím. Necháš se vést? Vstříc chřtánu šílenství, kde nic nečeká? Bolest. Bolest a smrt. Svět se točí tak rychle, až se střecha oblohy kroutí v prapodivných úhlech. Jen ten pohled způsobuje utrpení. Tenhle... Tenhle svět potřebuje očistu. Stejně jako plíseň potřebuje vypálit, i les prořezat. Cože, šílený? Možná. Svět mě takovým udělal. Raz dva tři. Už začínáš poslouchat? Škoda, dnes hrají nádherně. Měl bys vypustit tu nestvůru, kterou v sobě skrýváš pod tou maskou morálky. Nakonec... ty patří na obličej, ne do srdcí. Měsíc. Miluji tohle nebeské oko, je upřímné. Studené, jako uhasnutí plamene bytí. Tak mi podej tu ruku. Já tě ty kroky naučím.
Já jsem ten, který sleduje, když světlo zhasíná. Já jsem ten, který se tiše vkrádá do snů a budí ty nejhorší představy. Ten, jehož bohové odsoudili k věčným mukám. Ten, co přetrhal své řetězy a putuje světem, jen aby spolkl nevinnost. Mé oči jsou za oknem, když připlouváte do přístavu snů.
Já jsem ten, který sleduje, když světlo zhasíná. Já jsem ten, který se tiše vkrádá do snů a budí ty nejhorší představy. Ten, jehož bohové odsoudili k věčným mukám. Ten, co přetrhal své řetězy a putuje světem, jen aby spolkl nevinnost. Mé oči jsou za oknem, když připlouváte do přístavu snů.
Minulost
Lidstvu jsou známé různé nestvůry. Upíři, vlkodlaci, čarodějnice... a hromada příšer ukrývající se hluboko v lesích. Mnoho lidí ale zapomíná, že zrůdou může být každý, i když oba jeho rodiče jsou lidé.
Původ Diaboliho není moc známý. Vědělo se, že byl dlouhou dobou sirotkem v městském sirotčinci. Byl němý, což se připisovalo tomu, že oba jeho rodiče byli brutálně zavražděni před ním, zatímco se chlapec krčil schovaný ve skříni. Snad nikdy nepromluvil ani slovo, což byl důvod, proč si ani nenašel náhradní rodinu. Po požáru sirotčince, se však sotva osmiletý chlapec ztratil. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Stejně tak nebyl ani nikdy nalezený pachatel, který dřevěnou budovu zapálil. Po několika letech se ve městě rozšířili zprávy o... příšeře. Příšeře, která nosí ptačí masku. Někdo ji viděl mihnout se ulicemi, někdo postřehl, jak maluje krví něco na stěny domů. V té době se v Ailmaru objevila série zvláštních vražd. Oběti byly roztrhané. I vnitřnosti jim často byly seřazeny podle orgánů podél celé ulice. Nikdy se nevyřešili, avšak po pár dnech toho zvláštního řádění se po příšeře jednoduše slehla zem.
Nemocnice, deník vrchní sestry, pacient 149
Byl k nám přiveden... muž. Jeho oči jsou zvláštní, žluté a hoří v nich neznámá choroba. Stráže jej našli na ulici před hospodou, vypadá, že požil nějaké halucinogeny. Jen se usmívá bez jakýchkoli slov. Z neznámého důvodu má rozřezané všechna bříška prstů, a to i na nohou. Při zašití nevydal ani hlásku, zůstává u nás na pozorování.
Stav pacienta se... nelepší. Droga se z jeho těla nedostává, vypadá, že tento stav je v tomto muži běžný. Možná má to spojitost s těma očima. Nedotkl se jídla ani pití. Je nechán v izolované místnosti na pozorování, jeví příznaky duševně chorého jedince. Uvidíme časem.
Pacient... zmizel. Není nám jasné jak, ale zdá se, že byl puštěn zvenčí. V jeho cele však byl nalezen zarážející předmět. Oko. Ne však jeho, zornička byla modrá. Tento orgán byl profesionálně odebrán od zbytku těla. Volám stráže, avšak jsou bezradní stejně, jako všichni ostatní.