Popis

Astrythe je ne moc vysoká dívka, měří asi 170 centimetrů. Je štíhlé postavy a je na první pohled velice útlá a zranitelná. První věc, kterou si na ní hned všimnete, je její bledá kůže a sněhově bílé vlasy. Kvůli albinismu je Astrythe i v porovnání s upíry bledá. Její tělo nemá téměř žádný pigment, proto jsou i její oči šedé a na přímém světle skoro až bílé. 

Zajímavosti

Astrythe je albínka, takže je bledší i jako upíři a na celém jejím těle téměř jinou barvu ani nenajdete. Astrythe je pořád holka, takže se děsí jakéhokoliv většího hmyzu, nebo nedejbože pavouka či housenkám podobné havěti. Její celé jméno je Astrythe Avalon Astoria Alaise Allegra Aarya Abbra Astaroth.  

Charakter

Za dlouhých 256 let nenastal jeden jediný den, kdy by Astrythe něco nenaštvalo. Zkráceně, je velice impulzivní a velice výbušná. Vytočit jí opravdu není těžké, no i tak, bůh nás ochraňuj když se to povede. Někdy je v amoku agresivní a opravdu nebezpečná. Tehdy je nejlepší jí nechat se vyventilovat, jelikož snaha o uklidňování to často jen zhorší. Astrythe ale není hloupá, nenechá se oklamat a často přemýšlí. Je také dost nedůvěrčivá, ale to se může hodně lišit vzhledem ke konkrétním osobám. S těmi, kteří se jí však pod kůži dostanou je kamarádská. Někdy až moc. Ráda se směje, nejradši má neetický humor a je také často sarkastická. Nejradši má bílou barvu, vzhledem k sobě, a tak i přizpůsobuje svoje oblečení, aby sedělo, tedy jí většinou uvidíte v bílé, černé a různých odstínech šedi. Nerada si obléká barevné věci. Její mysl je velice kreativní, má ráda pohyb, přírodu no hlavně si užívá to, kým je. Jak je ona vděčná za to, že už v mládí byla přeměněna. Všeobecně tedy platí, že Astrythe je náladová - rozzlobená, veselá, hloubavá. Její počáteční vztah s každým, koho ještě nezná, je mírně negativní. Všeobecně nemá lidi ráda protože se sebou vždy nesou problémy které jí brání v dosažení svého. Je zákeřná a ráda dělá naschvál ostatním. Cizí utrpení jí nedělá problém a otravuje jí každý, kdo škemrá o pomoc se svými problémy místo toho aby se snažil si pomoct sám.

Minulost

Astrythe vyrůstala v sirotčinci v Draycottu. Rodiče neznala, takže jí to ani nebylo líto, a alespoň nebyla na nikoho tak vázaná. V sirotčinci s ní vyrůstali všelijací grázlové, takže se naladila na podobnou notu. Našla si skupinku kamarádů se kterými dokázala existovat. Zřejmě i proto, že to byli jediní lidé kteří tolerovali její bledou kůži. Ostatní děti se jí za to smály, ale nikdy ne dlouho. Dětská mafie na čele s Astrythe je vždy zpacifikovala. Někdy jen zastrašila, jindy i zabila. Takto Astrythe zjistila, co je zač. Ona ne vždy věděla, že je upírka. Přišla na to až po nějaké době. To, že jí nedělá dobře slunce si všichni, včetně jí, vysvětlovali jejím albinismem. Až když první oběť jejich dětské skupiny padla v kaluži krve dobitá a bezvládná, uvědomila si Astrythe, že její sítě sahají mnohem dál, než jen na konec její rukou. Přistoupila k polomrtvému tělu jejího vrstevníka a poprvé okusila hemoglobinový koktejl erytrocytů, kterému se žádné víno na světě nikdy nevyrovná. V Draycottu bylo násilí na denním pořádku, takže se nikdo nedivil když sem tam nějaké dítě ze sirotčince zmizelo. Jak čas letěl, postupně se z mizejících dětí, stávali mizející dospělí. Šikanující skupinka Astrythe se postupně rozpadla, až zůstala sama. Živila se vražděním. Potravu jí poskytovala každá její oběť, a za drobné které u sebe lidé měli si každou noc pronajmula postel v hostinci. Jsou i mnohem horší životní případy oproti kterým si Astrythe žila jako královna. Nestěžovala si, vyhovovalo jí to tak. Jednoho dne se však dopustila omylu, který byl ale největším štěstím jejího dosavadního života. Pečlivě si naplánovala přepad jednoho chlápka. Nevypadal nijak bohatě, ale ani nějak chudě. Takže ideální týpek, za kterým nikdo plakat nebude. Jakmile se k němu Astrythe připlížila že ho sejme, chlápek se její ráně elegantně vyhnul a její sílu využil proti ní. Chytil jí za zápěstí, otočil kolem její osy a jeho paží přichytil pod krkem, aby se dál nemohla hnout. Jeho kůže byla stejně ledová jako ta její a rychle jí došlo, s kým má to dočinění. V první moment jí napadlo, že už jí zbývá jen zavřít oči. Nic zlého se však nestalo a upír jí, naprosto mimo její očekávání, vzal sebou do upířího hvozdu. Netrvalo dlouho a Astrythe se tam udomácnila a všichni jí brali tak, jakoby tam odjakživa byla. Už nemusela víc přespávat v hostinci. Teď, když má první krok za sebou, je čas na krok druhý. Pořádně si svůj věčný život užít.