Amélie Quinn
Neboj, bude hůř
Rasa: vlkodlak
Věk: 21 let
Náboženství: Solarismus
Povolání: zatím žádné
Bydliště: zatím žádné
Hotovost
12 zlatých
Body štěstí
80
Výcvik
Výcvik A (4/4)
Výcvik B (5/5)
Zvláštní schopnosti
žádné
Herní výhoda
žádná
Inventář (10/10)
Čutora
Celta
Lucerna
Nůž
Křesadlo
Dýka
Hůl, na jejíž vrchní části je umístěna psí lebka
Náhrdelník s vraní lebkou
Safír
Naete
Doprava (0/1)
Zvířecí doprovod (0/2)
Charakter
Amélie je na první pohled obyčejná, milá a tichá dívka, která se vyhýbá očnímu kontaktu, pravděpodobně ze studu. Na druhý pohled se může zdát, že je opředena lehkými vlákny tajemna. Kdo však v jejím poznávání dojde ještě dále zjistí, že je více než obyčejnou dívkou v jejímž srdci plápolají plamínky temnoty, stejně jako u jejího bratra Garetha, avšak narozdíl od něj se umí ovládat. Tomuto dojmu napovídá i hůl, kterou nikdy nepouští z ruky, jejíž vrchní části vévodí drobná, patrně psí lebka. Ať už je teplo či chlad, neuvidíte na ní nic jiného, než černou a nic jiného než černou halenku, dlouhou suknici a plášť a kápi, do které se s oblibou halí. Fakt, že velice nerada mluví o své osobě a rodině není náhodný, jelikož se za svůj původ stydí a je ochotná umlčet každého, kdo by se o něm dozvěděl. Přeci jen, který rituální mág by chtěl mít za matku bílou čarodějku? Díky svému původu i ona má talent k ovládání magie, avšak ji samotnou zajímá vodní víc než cokoliv jiného. Společnost lidí, ani jiných bytostí nijak nevyhledává, ale také se jí nebrání.
Minulost
Narodit se do rodiny mágů není nic zvláštního. Co však podivné je, že tito mágové byli rozdílní jako země a nebe. Oheň a voda. Tma a den. Rituální magie a bílá magie. Ano, její rodiče vskutku byli onoho posledního zaměření. Matka, jakožto bílá, otec jakožto rituální dali společně život dvoum dětem. Dvojčatům, které pojmenovali ve svém vzoru tak příšerně, že jejich jména skončila v propadlišti dějin, pohřbená hodně hluboko. Sama dívka později přijala jméno Amélie, jelikož zní podobně jako cizí slovo, které se vyslovuje stejně a znamená rivalka, což se jí zalíbilo. Žili společně v lesích, daleko od všech, kteří by je mohli obtěžovat a přijít tak na jejich zapovězené tajemství. Jak to tak bývá, idylka netrvala věčnost. Vlastně moc dlouho ne, možná tak rok. Rodiče, ačkoliv se měli rádi a respektovali se v různých názorech a rozhodnutích, existovala jediná věc, ve které se nemohli shodnout a respektovat bylo využití magie, což vedlo k mnoha hádkám a rozporům. Dvojčata tedy byla rozdělena. Bílá čarodějka si vzala Amélii, otec, ohnivý mág si zase vzal dívčina bratra Garetha a vydali se různým směrem. Aby se již nikdy nepotkali. Amélie měla být učena magii bílých čarodějů, tak, aby kráčela v matčiných šlépějích, ovšem již od útlého věku tímto způsobem využití svých čarovných schopností pohrdala a odmítala se jej učit. Když byla starší, docházelo mezi ženami k hádkám. Poslední z nich vyvedla Amélii z míry natolik, že uvolnila svoji potlačovanou magii vybuchnout, což vyvolalo mocnou sněhovou bouři mířenou na matku, kterou zabila. Sama dívka stěží přežila, a to možná jen proto, že se jí povedlo najít unavená, promrzlá zvířata, jejichž energii vstřebala, avšak získala množství omrzlin, ranek a jizev. Což je možná důvod, proč je stále zahalená v plášti. Od té doby se jí podobný kousek vícekrát nepovedl, ačkoliv se o něj nespočetněkrát snažila, což ji vedlo, a stále vede, ke studiu a zdokonalování magie vody. Jakmile se dala trochu do kupy, opustila skrýš a vydala se do světa s úmyslem zlepšovat své schopnosti, mimo jiné taky najít svého ztraceného bratra, minimálně zjistit, co se s ním vlastně stalo. Než však odešla, našla vraní mládě, které sebrala s úmyslem si jej osvojit a ochočit. Bohužel se o něj nedokázala postarat pořádně, takže uhynulo. Za to však si získalo její srdce, a tak jako vzpomínku na něj nosí náhrdelník s vraní lebkou kolem krku.